Co je katastrofa
Katastrofa je označení pro zlou událost, která postihne určitý objekt zájmu jako důsledek lidské či přírodní činnosti na přírodu anebo společnost. Jedná se o událost, která negativním způsobem pozměňuje původní status prostředí. Mnoho lidí věří, že příchod katastrof je spojen s astronomickými událostmi, čí zásahy božstva, ale jejich propojení nebylo nikdy vědecky prokázáno. Předpokládá se, že katastrofa je výsledkem pouhých náhodných událostí, které na sebe navazují a zvyšují svůj dopad.
Obsah
|
Přírodní katastrofy
Kosmické katastrofy:
Hypernova
Hypernova je teoreticky předpokládaný typ supernovy (hvězdné exploze) vznikající kolapsem na konci životního cyklu výjimečně velké hvězdy. Existují teorie, že energie uvolněná relativně blízkou hypernovou by mohla být schopna vyhladit život na Zemi. Proud paprsků gama vydávaný hypernovou, i kdyby zasáhl Zemi na pouhých deset sekund, může zničit polovinu ochranné ozónové vrstvy v atmosféře.
Po poškození ozónové vrstvy je ultrafialové záření ze Slunce schopno vyhubit většinu života na pevnině a blízko hladiny oceánů i jezer a přerušit potravní řetězec [1].
Impakt mimozemského tělesa
Impakt mimozemského tělesa s planetou je forma srážky menšího tělesa s větším, kdy dojde k uvolnění značného množství energie v místě dopadu (vznikne kráter), tak i v okolí. Při dopadu vzniká rázová vlna, které je schopna ničit překážky do značné vzdálenosti. Vlivem exploze se také do atmosféry dostává značné množství pevných látek, které mohou způsobit globální klimatické změny v podobě tzv. nukleární zimy. Rozsah katastrofy je závislý na velikosti planetky a na místě dopadu. Při dopadu do oceánu dochází ke vzniku tsunami.
Sluneční erupce
Je časově krátký výron záření a plazmatu z hvězdy, která může zasáhnout směrem obíhající planetu. Přímý zásah sluneční erupcí by měla za následek zničení ozónové vrstvy, což by mělo za následek dopad smrtícího záření na zemský povrch a uhynutí většiny povrchových druhů. Slabší zásah by měl za následek vyřazení telekomunikačních družic a zničení elektrických rozvodů na povrchu planety.
Meteorologické katastrofy:
Blizard
Jedná se o silný velmi studený vítr, který je doprovázen masivním sněžením. Jeho působením dochází k napadání až několika decimetrů sněhu, které znemožní pohyb po silnicích a tratích, zatěžují stromy, způsobují polomy a výpadky elektrické energie. Jejich výskyt je spojen s oblastmi Severní Ameriky. V Česku se v podobných případech hovoří spíše o sněhových bouřích.
Bouřka
Bouřka je souborem elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí, během kterých dochází k silným srážkám, které mohou způsobit lokální záplavy. Druhé nebezpečí je spojeno s blesky, které mohou při kontaktu se zemí zapálit okolí a zapříčinit tak vznik požárů. Silná bouře se nazývá vichřice a je doprovázená silným větrem, který vyvrací stromy z kořenu, přetrhává elektrické vedení vlivem pádů stromů a odnáší střechy.
Krupobití
Krupobití je zvláštní forma atmosférického úkazu, během kterého na zem dopadají ledová tělesa přibližně kulového tvaru, které poškozuje tělesa vlivem kinetické energie. Nejhorší dopady má krupobití na zemědělské oblasti s poli, kde jsou lámány stébla s obilím, které následně uhnívají. Škody jsou zpravidla pouze materiální.
Horko
Vlna veder je extrémní stav počasí, během kterého teploty dosahují hluboko nad průměr a mají za následek zdravotní komplikace u lidí a zvířat a zvětšení výparu v oblasti a vzniku sucha. Vlivem výparu dochází k vysoušení rostlin, které snadněji podléhají vzniku požárů, jež jsou častým doprovodným vlivem sucha. Mají hlavní dopad na zemědělskou činnost v oblasti a mohou způsobovat i hladomor.
Sucho
Živé organismy jsou z větší části tvořeny vodou, které ke svému životu potřebuji. Vlivem dočasných, či dlouhodobých změn v klimatu způsobených přírodními, či lidskými zásahy má na svědomí porušení přirozeného koloběhu vody, což má za následek odumírání organismů. Vlivem odumření rostlinstva v oblasti dochází k menšímu zadržování vody, což zmenšuje výpar a má za následek prohlubování sucha.
Tornádo
Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Po dotyku se zemí začíná tornádo postupovat ve směru proudících vzdušných mas a ničit vše v místě dotyku. Způsobuje značné materiální škody na budovách, které vlivem dekomprese okolí v oku tornáda explodují.
Tropická bouře a Hurikán
Je druh atmosférického úkazu, který je podobný bouřkám, ale s mnohem větší ničivou silou a větším množství srážek. Přináší do oblasti nebezpečí povodní a prudkého větru. Další nebezpečí představuje pro lodě, jelikož vytváří značné vlny.
Zima
Extrémní nástup chladu spojené se silným mrazem může vážně poškodit, či přímo usmrtit lidi, dobytek, či rostliny. Živé organismy jsou schopny přežívat nepříznivé tepelné podmínky jen do určité meze, které jsou vlastní pro každý druh. Při hodnotách vyšších či nižších dochází k poškození a úmrtí jedince.
Na servru zácharnných systémů Katastrofy.com najdete aktuality o současných nebo nedávných katastrofách u nás v ČR nebo v zahraničí
O záplavách, vichřicích a kalamitách v ČR
O záplavách a nehodách u vody v zahraničí čtěte
O vichřicích, bouřích a sněhových kalamitáchách v zahraničí
Geologické katastrofy:
Sesuv
Sesuv je geologický proces, během kterého se vlivem gravitačního působení dostává do pohybu horninový materiál ,který klouže po spádnici do míst s nižší nadmořskou výškou. Během cesty smetává proud všechno, co mu stojí v cestě. Nejčastěji vznikají sesuvy v místech, kde je nestabilní podloží, které vlivem deště, či mrazu dostává impulz k pohybu. Následky sesuvu jsou lokální, ale o to více zničující, jelikož naprosto devastují oblasti, kudy proud postupoval.
Sopečná erupce
Je projev vulkanické aktivity, během které dochází k vyvrhování pyroklastického materiálu do okolí. Může vzniknout mrak rychle se pohybujících plynů a úlomků, které postupují ze svahu a ničí vše před sebou. V druhém případě vyvrhuje vysoko do atmosféry prachové částice, které mohou zahalit částečně celou planetu a snížit teplotu na planetě a v extrémním případu přivodit až novou dobu ledovou.
Lavina
Lavina je náhlý skluz sněhové pokrývky vlivem gravitačního působení z horních částí hory do údolí. Během cesty působí tlakem na předměty, které stojí v její cestě a náhlým náporem je ničí, či přesouvá. Jedná se většinou o sezónní katastrofu, které se dá předcházet preventivním odstřelem, či pravidelným monitoringem oblasti.
Závrt
V krasových oblastech vlivem erozivní činnosti vody vznikají různé podzemní prostory, u kterých se vlivem další eroze a gravitace mohou propadnout. V těchto oblastech hrozí nebezpečí objektům a lidem, které se nacházejí na stropě těchto objektů. Propad může dosahovat řádově až několika metrů a zcela zničit budovu.
Zemětřesení
Zemětřesení je katastrofa způsobená pohybem tektonických desek v zemské kůře. Vzniká pod povrchem a na jeho povrchu se projevuje třesením, smršťováním a roztahováním. Vlivem jeho působení jsou zasaženy rozsáhlé oblasti a má často zničující účinky. Jeho předpovídání je se současným stupněm techniky nemožné. Vyskytuje se v oblastech tektonicky aktivních a měří se pomocí stupnic, které srovnávají účinky na zastavěné oblasti.
Tsunami
Tsunami je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Způsobuje vlny, které mohou dosahovat výše až 200 metrů a zaplavovat rozsáhlé přímořské oblasti, kde způsobují obrovské materiální škody a oběti na životech. V současnosti neexistuje spolehlivá obrana a snaha o zmenšení škod je prováděna pomocí systému časné výstrahy.
O aktuálních či nedávných geologických katastrofách se dočtete na stránkách Katastrof.com:
Ostatní:
Epidemie a Pandemie
Epidemie je označení pro masivní rozšíření určité nemoci na populaci, která ale nemusí být smrtelná. Některé epidemie se objevují opětovně v určitých časových rytmech, které jsou spojovány se změnou počasí, mutací viru anebo vymření rezistentní populace. Během historie bylo lidstvo několikrát zasaženo epidemiemi moru a chřipky. V současnosti je to epidemie AIDS.
Hladomor
Hladomor vzniká vlivem nedostatku přirozené potravy v okolí a jeho důsledkem je strádání a vznik podvýživy. V extrémním případu se začne projevovat nemocemi z podvýživy a následným celkovým oslabením organismu vedoucí ke smrti jedince, či celého společenstva. Hladomor může být zapříčiněn suchem, válkou atd. a jedná se tedy o následnou katastrofu, které předcházela jiná.
Kobylky
Přemnožení žravých kobylek je cyklickým problémem suchých oblastí převážně Afrického kontinentu, kde se vlivem klimatických podmínek přemnoží druh sarančí, jenž pak vytváří obrovská mračna jedinců, kteří na své cestě požírají téměř veškerou vegetaci. Jejich dopad je převážně na zemědělských objektech jako jsou pole. Vlivem náletu kobylek pak dochází k neúrodě, což vede ke vzniku hladomoru, respektive podněcují vznik válečných konfliktů a migrace populace.
Povodeň
Povodeň je způsobena nadbytkem vody v určitém prostředí způsobené nejčastěji deštěm, ale mohou nastat také například proražením hráze a vylitím řeky z koryta. Dochází k zaplavení rozsáhlých oblastí. Během povodně dochází k umírání živočichů, kteří nemají možnost uniknout ze zasažené oblasti a při dlouhodobějším zaplavení oblastí umírají i rostliny, které nemohou přijímat kyslík, či dochází k uhnívání jejich kořenů.
Požár
Lesní požáry jsou jednou z nejčastějších přírodních katastrof, která každoročně poničí velké oblasti. Přírodně je zapříčiněn blesky, ale většinou se jedná o důsledek lidské lehkovážnosti anebo záměru. Jestliže je oheň dostatečně rozsáhlý a silný, přeměňuje počasí a mění vzdušné proudy v oblasti. Na druhou stranu existují oblasti, které jsou přímo závislé na vzniku požáru, aby se mohly dále obnovovat.
Aktuálně
O nehodách na horách a lavinách
Způsobené člověkem
Průmyslové katastrofy
Ekologická katastrofa
Je stav, kdy se do určitého ekosystému dostává cizorodá látka, která má devastující účinek na zdejší život. Může být vyprovokována chemickou látkou, invazivním druhem, či změnou výchozích podmínek zásahem člověka (např. stavbou přehrady). Mezi nejznámější biologické katastrofy patří únik ropy do moře, která devastuje velká území pobřeží.
Jaderná katastrofa
Je událost, během které dochází k jaderné události či výbuchu a následnému úniku radioaktivních látek do okolí, čímž vzniká radiační zamoření.Zasažené prostředí je vystaveno radioaktivnímu záření, což se projevuje na poškozování genetické informace a rakovinnému bujení až k zániků jedince (i ve větším množství). Mezi nejohroženější oblasti patří okolí jaderných elektráren a místa, kde explodovala jaderná bomba. Zamořená oblast se dá částečně dekontaminovat důkladným očištěním. Mezi nejznámější zamořené zóny patří okolí Černobylské elektrárny. Jaderná katastrofa je nejčastěji spojována s jadernými elektrárnami, ale mohla by se týkat i výbuchu atomové bomby například při teroristickém útoku.
Chemická katastrofa
Je stav, kdy do prostředí unikne nebezpečná chemická látka, která zamořuje okolí, čímž poškozuje zdejší ekosystém. Mezi nejznámější chemické katastrofy patří úniky chemických látek z chemiček v podobě jedovatého mraku, který postupuje krajinou a zamořuje zasaženou oblast (např. Seveso. Bhópál). Dalším mohou být požáry nebezpečných látek (hořící vrty), či únik látek do řeky či kontaminace podzemních vod atd. Jejich likvidace se dá ve výjimečných provádět chemickou reakcí, která se nazývá neutralizace (při úniku kyseliny nebo louhu).
Aktuálně o těchto katastrofách na Katastrofy.com:
Ekologické, chemické a týkající se potravin
Požáry, výbuchy, exploze v České republice a v zahraničí
Dopravní katastrofa
Dopravní nehoda
Dopravní nehoda je událost, během které dochází k poškození dopravního stroje, či zranění přepravovaných, či kolemjdoucích osob. Rozlišujeme několik druhů dopravní nehody v závislosti na použitém prostředku (letecké neštěstí, autonehoda, železniční neštěstí, potopení lodi atd.) V závislosti na prostředku jsou rozdílné následné škody na majetku, přírodě či na lidských obětích. Mezi nejtragičtější nehody do počtu obětí spadají letecká neštěstí. Nejčastějším druhem nehody s nejvíce mrtvými je ale vlivem autonehod [zdroj?].
Aktuálně Na Katastrofách.com:
Dopravní nehody v České republice
Nehody na železnici (též www.zelpage.cz a nebo pokud se týká Slovenska www.vlaky.net)
Dopravní a železniční nehody v zahraničí
Letecké nehody v České republice
Letecké neštěstí
Je událost v letecké dopravě, během které dochází k poškození leteckého stroje, který se často následně zřítí anebo nouzově přistane. Neštěstí má většinou velmi tragické následky na počty mrtvých, jelikož zřícení letadla z velké výšky má šanci přežít jen málokdo.
Letecké nehody v zahraničí na Katastrofy.com
Kosmické neštěstí
Je neštěstí, které se stane v kosmickém sektoru a to buď ve vesmíru, anebo i během příprav a příletu stroje. V obecném pojetí se tak označuje každá katastrofa, která s tímto sektorem souvisí. Mezi nejznámější kosmické katastrofy patří poškození Apolla 13, exploze Challengeru a shoření Columbie při průletu atmosférou. Nutno podotknout, že ve vesmíru ještě žádný člověk nezemřel a že většina úmrtí je spojena se smrtí na startovacích základnách, nebo při přistání.
Násilné jednání
Občanské nepokoje
Je stav, kdy se občané určitého území bouří až revoltují proti určitému jevu (například státní správě, organizaci, firmě atd.). Během nepokojů dochází často k ničení cizího majetku, k tvrdým střetům s pořádkovými silami, či k útokům na symboly moci. Stav občanské neposlušnosti je živelná událost, která není zpravidla nikým přímo řízena. Spadají sem bojkoty, demonstrace a v širším pojetí i ozbrojená povstání a revoluce.
Teroristický útok
Je násilné, kterými se určitá skupina snaží prosadit své názory silou, zastrašováním a násilím. Projevuje se nejčastěji útoky na civilní cíle se záměrem, co nejvíce vyděsit obyvatelstvo a způsobit co největší škody. Častým cílem teroristických útoků se stávají letadla, jelikož jejich únos se snadno stane předmětem televizního vysílání a dostane se mu značné medializace. Nejničivější teroristický útok v historii byl útok na World Trade Center v USA 11. září 2001.
Válka
Válka je konflikt mezi relativně velkými skupinami lidí, kteří v boji používají fyzické násilí a zbraně. Během ozbrojeného konfliktu dochází k narušení normálního života, v bojové zóně je zničena infrastruktura, dochází k zabíjení lidí a v rozboření tradičního způsobu získávání obživy. Vzniká prostor pro chudobu, hlad a případný hladomor, souhrnně označovaných jako humanitární katastrofa. V extrémním případě může dojít k vyvražďování skupin obyvatelstva, v takovém případě se mluví o genocidě. Vlivem nasazování různých druhů zbraní (kobercové bombardování, orange, jaderná bomba atd.) dochází ke vzniku ekologické katastrofy.
Žhářství
Žhářství je úmyslné založení požáru, takové jednání je klasifikováno jako trestný čin. Motivem k tomuto jednání může být například pokus o pojistný podvod, snaha zahladit pomocí požáru stopy po trestné činnosti nebo duševní nemoc.
O aktuálních událostech tohoto typu na Katastrofy.com
Terorismus a mimořádné události v zahraničí
Další
Výpadek energie
Je krizová situace, která má citelné následky pro vyspělou civilizaci, jenž je závislá na pravidelné dodávce elektrické energie. Vlivem vnějších událostí přerušení vedení, elektromagnetický pulz, havárie elektrárny atd.) dojde k zastavení pravidelné dodávky energie. Následuje kolaps moderní civilizace v podobě nefunkčnosti základních služeb jako je veřejná doprava, osvětlení, výtahy, většina elektrospotřebičů atd. Následkem bývá vypuknutí vlny rabování a při dlouhodobějším dopadu na společnost i občanských nepokojů.
Kombinace katastrof přírodních a zásahem člověka:
Příkladem může být podle Wikipedie Bajkalské jezero.
Vznik ekologické katastrofy Bajkalského jezera:
Když byly uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy. Dnes už Aralské moře v podobě, ve které je stále zobrazeno ve většině atlasů, neexistuje. Původní rozloha jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Tato radikální změna je následkem monstrózního projektu zavlažování pouští pro účely pěstování bavlny, který v roce 1954 zahájil SSSR. Řeky Amudarja a Syrdarja, které přiváděly vodu z pohoří Pamír a Ťan-šan a napájely tisíce let Aralské moře, byly svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů. Výsledkem projektu byla ekologická katastrofa, kterou lze v historii SSSR srovnat snad jen s explozí Černobylského reaktoru. V období let 1966 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o 22 metrů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 km a jezero se momentálně rozpadlo na několik částí. Díky zvýšenému obsahu soli (8x vyšší koncentrace než v oceánu) začaly vymírat ryby. Kolem jezera vznikla solná poušť, kterou vítr roznáší dál do okolí, a ničí tak přilehlé bavlníkové plantáže. Voda v jezeře je již v podstatě jedovatá, neboť přísun hnojiv, pesticidů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je zdůrazněn tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).
Snahy o záchranu Bajkalského jezera
V roce 2003 rozhodla vláda Kazachstánu o pokusu pro záchranu Severního Aralského jezera, kde se pokouší zvýšit hladinu – jižní část byla vzata jako ztracená. Očekává se, že zánik obou jižních částí (východní i západní) by mohl nastat během dvaceti let. Stav jezera monitorují meteorologické stanice Mujnak a Aralsk a od roku 1999 také Akumsyk a od roku 2002 ještě Tostubek.
(informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Аральское море“)
Související články z kategorizací katastrof