Kdyby nevznikl Měsíc Země

https://letinka.bloguje.cz/458762-co-by-kdyby.php

Tak třeba – co kdyby Země neměla svůj Měsíc?
Před asi tak 4,5 miliardami let, když bylo mladičké Zemi asi tak okolo milionu let, byla pokryta vulkány a trhlinami. Mezi nimi neustále vytékalo magma. Nikde žádná voda, jen veliké vedro.

Podle nejpravděpodobnější vědecké teorie (tedy teorie, která je v současnosti vědci za nejpravděpodobnější považována i na základě počítačových simulací) se někdy v té době Země srazila s tělesem, které bylo velké asi jako Mars, možná o trochu větší. Tedy rána to musela být pořádná! Vědecké odhady tvrdí, že musela být vidět až na vzdálenost 200 světelných let! Ovšem já si dost těžko představím i jediné světelné léto.

Ale zpět ke kolizi. Vědci odhadují, že těleso, které se se Zemí srazilo, mělo rychlost přes čtyřicet tisíc kilometrů za hodinu. Při srážce se povrchy obou těles rozžhavily, část žhavé kapaliny se ihned odpařil a zbytek roztavených hornin byl v podobě plynu a žhavých kapek vymrštěn na oběžnou dráhu Země. Tam se hmoty promíchaly, zchladily a pospojovaly a zformoval se z nich náš Měsíc. Prý to stihl vesmírným časem měřeno za půlmžik oka.

STOP, tady začíná čas pro první kdyby, se kterým si redaktoři pohráli.
Takže řekněme, že by se se Zemí tenkrát, asi tak před 4,5 miliardami let, když byla ještě malá holka, nic nesrazilo.
Měsíc by tak nevznikl.

Kromě toho, že by nejspíš neměli psi na co výt a vodník by neviděl na nitě, by se změnilo i spousta dalších věcí. Máme vůbec představu, co všechno Měsíc ovlivňuje? A mělo by nás to vůbec zajímat?

To, že gravitace Měsíce způsobuje odliv a příliv tuší už malé děti. Takže když škrtáme Měsíc, škrtáme i příliv a odliv. Jen si hrajeme na kdyby, takže nebudu hnidopišit a pitvat různé nepřesnosti, kterých se redaktoři při své simulaci „kdyby“ dopustili, např. pomlčeli o tom, že Měsíc se na slapových jevech podílí jen asi ze dvou třetin. Zbytek mají na svědomí Slunce a planety, zejména Jupiter a možná i něco/někdo další, o kom nemám vůbec ponětí.

Nicméně Země by bez srážky neměnila svou rotační osu a bez působení Měsíce by se nezpomalila zemská rotace.
Takže milá Zemi, máme kdyby, tak hezky zrychlit! Prý jsi tenkrát uháněla tak, že na jeden rok vyšlo skoro šestset dní.

Tak už je nám jasné, že den by byl kratší. A vzduch by byl hustší, protože srážka, která způsobila vznik Měsíce, také znamenala obrovský úbytek plynů, které obepínaly naši planetu.

Protože by Země rotovala rychleji, projevovaly by se více západo-východní větry. Hurikány by pravděpodobně byly na denním pořádku. V tak větrném prostředí by evoluce jen těžko umožnila růst vyšších rostlin a živočichové by se museli rovněž držet při povrchu, aby je neodfouklo. Nejspíš by měli silné krunýře a jejich metabolismus by byl zrychlený. Lidské bytosti by se povrchu zemského pravděpodobně nikdy nedotkly. Což by možná bylo pro Zemi štěstí.

Mnohým jistě mohou takové úvahy připadat jako naprostá ztráta času, přece jen žádné kdyby tenkrát nebylo. Ale třeba není úplně k zahození si uvědomit, že ať už Měsíc vznikl jakkoli, naše Země by bez něj určitě nebyla tím čím je. Měli jsme tenkrát nejspíš pořádné štěstí.

A možná až se příště podíváme vzhůru na zářící Měsíc, který se nám každým rokem o cca 4 centimetry vzdaluje, uvidíme ho v úplně jiném světle než dřív. V jiném než kdyby neexistovalo žádné kdyby.