Zemi jen těsně minula planetka
Zemi (včera) 2. března 2009 ve 14.44 (datum tohoto článku jsem úmyslně nastavil na jednu minutu po té, ač zpráva vyšla až druhý den, resp. objevila se už i ten den v hlavní zpravodajské relaci ČT) těsně minula malá planetka jménem "2009 DD45" o velikosti necelých 30 metrů.
Proletěla ve vzdálenosti 63 500 kilometrů, což je jen asi dvojnásobek vzdálenosti, kde se nacházejí stacionární družice (například satelity GPS létají ve výšce 20 tisíc kilometrů nad Zemí). Uvedla to Jana Tichá z jihočeské hvězdárny na Kleti, která se specializuje na pozorování planetek a komet.
V době, kdy byla planetka Zemi nejblíže, nacházela se podle Tiché nad Tichým oceánem západně od Tahiti.
Těleso objevil automatický dalekohled na australské observatoři Siding Spring letos 27. února. Výpočet brzy ukázal, že míří k Zemi.
Těleso objevil automatický dalekohled na australské observatoři Siding Spring nedaleko městečka Coonabarabran letos už 27. února krátce po poledni světového času.
Výpočet brzy ukázal, že míří k naší Zemi. Do sféry gravitačního vlivu planety vstoupila miniplanetka o den později. Dnes v 02:12 SEČ překročila dráhu Měsíce a stále se přibližuje k zeměkouli.
Poté, co proletí perigeem své hyperbolické dráhy, se začne opět od Země vzdalovat. Zítra ráno už bude dál, než obíhá Měsíc a 4. března opustí sféru gravitačního vlivu Země. Pak opět zmizí v hlubinách sluneční soustavy.
Takováto blízká setkání nejsou pro Zemi ničím neobvyklým. Většinu z nich však ani nepostřehneme, protože tělesa jsou příliš malá.
Takzvané blízkozemní planetky obvykle vyvolávají velký rozruch, protože u nich nelze vyloučit srážku se Zemí. Jsou to tělesa větší než 150 metrů, která by se mohla přiblížit na menší vzdálenost než 7,5 milionu kilometrů.
Střety planety Země s různými kosmickými tělesy se dějí denně. Většina z nich ale shoří v atmosféře. Jen ty hmotnější dosáhnou zemského povrchu. K nejznámějším z těch, které by mohly zničit život na Zemi, patří Tunguzský meteorit, který vybuchl před sto lety nad Sibiří. Planetka, která právě proletěla kolem Země, by podle Tichého v případě dopadu mohla způsobit výbuch blížící se sibiřské události. (tedy lokální škody)
V minulosti se Země střetla i s mnohem hmotnějšími tělesy. Zůstaly po nich krátery, například Barringerův v Arizoně o průměru 1,2 kilometru, který je 50 tisíc let starý.
Čechy nejvíce zajímá bavorský kráter Ries, který má průměr asi 24 kilometrů. Vesmírné těleso, které tam dopadlo asi před 15 miliony lety, roztavilo horninu na jeho okrajích, ta vyletěla do prostoru a spadla do dnešních jižních Čech. Tam se dosud nachází v podobě polodrahokamů-vltavínů. (Jejich devastační vykrádání nedávno ukázala reportáž ČT - vyhlubování jam, které nesjou zasypávány, vyvážení vltavínů do zahraničí a tam rozprodávání - to vše bez jakéhokoli povolení).